Jídlo je vzácnost, kterou by se nemělo v žádném případě plýtvat
Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik jídla během roku vyhodíme? Zbavujeme se nedojedených zbytků oběda, vyhazujeme zkažené jídlo, které jsme nestihli sníst, zbavujeme se zásob, které ležely dlouhé měsíce ve spíži bez využití. Ročně se na celém světě vyhodí stovky tun potravin, a to je množství, které by nás určitě mělo trápit.
Nákupní košíky a vozíky přetékající jídlem jsou dennodenní samozřejmostí v každém obchodním řetězci. Lidé se nechávají zlákat akcemi, slevami nebo výhodnými baleními, a tak si domů odnášejí potravinami, které vlastně ani nechtěli. A účet za nákup stoupá neuvěřitelnou rychlostí. A závratnou rychlostí se také zaplňují police ve spíži. V nakupování jednoduše neznám míru a to logicky směřuje k food waste, tedy k plýtvání potravinami.
Plýtvání potravinami sebou nese neblahé následky
Myšlenka, že tak obrovské množství jídla, dokonce i zdravé stravy končí v koši, je neúnosná. Hlavně když si uvědomíme, že stále ještě existují země, ve kterých lidé umírají hlady. Pravidelné vyhazování potravin má tedy své následky a sociální pohled na problematiku food waste je jedním z nich.
Potraviny nevznikají jen tak, lusknutím prstu. Je třeba je vyrobit, zpracovat, uskladnit, expedovat. Když se potraviny vyrábějí v nadměrném množství, dochází k větší zátěži na životní prostředí – zbytečně se čerpají zdroje a nevyhneme se ani tvorbě emisí.
I když téma plýtvání potravinami rezonuje všude okolo nás, se změnou bychom měli začít u sebe. Zkuste začít malými kroky – připravujte si nákupní seznamy, pravidelně kontrolujte zásoby v lednici i v komoře, učte se potraviny správně skladovat nebo i vařit ze zbytků. Stačí opravdu málo a ušetříte spoustu peněz a zároveň se naučíte spotřebovat jídlo do posledního drobečku.